Historie

Ve 13. století začala bezpříkladná výstavba země. Přední vládci země, tehdy to byli Přemyslovci, šlechta a kláštery, se snažili přivést do země německé sedláky, řemeslníky a specialisty na hornictví. Podporovali tento vývoj, jejich příjmy se značně zvyšovaly a často rozšiřovala území jejich působení. Především v jižních Čechách využívala šlechta kolonizaci jako prostředek k budování panství. Nové organizační formy a zavedeni trojpolního hospodářství bylo možné všude tam, kde se dala plánovat nova osídlení na větší ploše. K řízení postupu osídlení pověřili knížecí, šlechtičtí a duchovni páni pozemků ve většině případů tzv. lokátory. V období méně než jednoho století byly osídleny oblasti hraničící s Dolním Rakouskem, tedy jižní Čechy, Šumava, zapadni Čechy, severní Morava a sudetské Slezsko německými sedláky. Z této doby se předpokládá osídlení oblasti dnešního Pěčnova.

Pěčnov (německý název Pietschnau) patřil v letech 1415 až 1850 k panství Vlachovo Březí a farností spadal a do současnosti spadá pod Lažiště a byl součástí soudního okresu Prachatice. Od počátku 15. století patřilo panství Březí do majetku rytířů z Malovic. Konkrétně v roce 1415 bylo březské panství v majetku Vladislava (Vlacha) Malovce z Malovic. Po něm dostalo Vlachovo Březí svůj název. Nejstarší písemná zmínka o vsi Pěčnov pochází z 14.03.1435, kdy Petr Vlach z Březí prodává svou horu Vráže s lesy a pastvinami poddaným vsím Chlumanům, Pěčnovu a Heroltům (dnes Horouty) k věčnému užívání. V roce 1538 bylo králem Ferdinandem I. Vlachovo Březí povýšeno na městečko a dostalo právo používat znak a pečeť, která práva se vztahovala i na poddané vsi.

Oldřich Malovec byl posledním mužským potomkem rodu po meči na Březí. Zemřel v roce 1561 a pochován byl v březském kostele. Zemřel bez mužských potomků. Panství Březské zdědila jeho jediná dcera Kateřina, která byla provdána za Jana Pouzara z Michnic, ale byla již vdovou při smrti otce svého. Nějaký čas držela statek otcovský. Poněvadž pak dcera její Anna byla manželkou Jana Vchynského z Vchynic, postoupila mu Kateřina roku 1569 panství nad svým majetkem. Panství toto tehdy nebylo ještě veliké, přináležely k němu vedle tvrze se dvorem a městečkem ještě vsi Chlumany, Pěčnov, Horouty, Kožlí oboje, Uhřice, Doubrava, Nakvasovice (necelé) a Lhotka.

V průběhu staletí se mění název obce, roku 1654 je označována jako Pěčnovo, roku 1676 Pěčínov, 1720 Peitschnau, 1790 Bietschnau, 1840 Píčnov, 1854 Píšnov. Teprve od roku 1904 se obec nazývá Pěčnov.

Roku 1654 měla tato ves 6 trvalých obyvatel ve 2 staveních (Paškovském a Krejčovském). Podle záznamů v berní rule byl největším sedlákem Vít Potužník, který hospodařil na 3 strychách půdy. Vlastnil 2 koně, 2 voly, 5 krav, 9 jalovic, 11 ovcí a 7 vepřů. V celém Pěčnově tehdy najdeme 4 koně, 13 volů, 18 krav, 26 jalovic, 37 ovcí a 28 vepřů. Půda byla vhodná pro pěstování žita. Na konci 19. století žilo v Pěčnově 159 českých obyvatel v 28 domech, roku 1930 139 lidí v 28 staveních. Součástí Pěčnova byla také osada Horouty.

V letech 1689 až 1858 bylo Vlachovo březí v majetku rodu Dietrichsteinů, kdy Terezie, dcera Josefa Dietrichsteina (1798-1858), která byla provdána za Jana Bedřicha z Herbersteina (zemř. 1861), dostala po smrti svého otce statky Budyni, Libochovice, Vlachovo Březí, statky některé na Moravě, v Uhrách a Dol. Rakousích, Mikulov, Lipník, Polnou a Žďár. Tím přešla vláda nad velkostatkem vlachobřezským na rodinu hrabat Herbersteinů, což byl poslední šlechtický rod, který tyto statky vlastnil.Těm bylo panství roku 1945 dle dekretů presidenta Edvarda Beneše zkonfiskováno.

Roku 1873 zde byla v Pěčnově postavena a vysvěcena kaple Neposkvrněného Početí Panny Marie. V centru této kaple je umístěn lidový novogotický oltář se sochami Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a sv. Linharta, které vytvořili Matěj a Martin Kubaštovi z Podedvorského mlýna.

Obec Pěčnov postihly také živelné katastrofy. Nejvíce škod způsobily požáry. Po požárech v letech 1697 a 1703 zůstala ve vsi zachována jediná chalupa. Největší požár v Pěčnově vypukl roku 1879, tehdy shořelo 19 stavení. Roku 1848 byla obec postižena povodní a roku 1920 silnou bouřkou. Při této bouři zemřeli během čtvrthodiny 2 lidé, živel zničil topoly podél cesty. Proto se patronem obce Pěčnov stal sv. Florián, který je vyobrazen a bdí, jako strážce před požáry, na čelní straně místní kaple.

Po roce 1848, kdy bylo zrušeno poddanství, zaniká původní patrimoniální správa. Obce se stávají nezávislými samosprávnými úřady, jejichž nadřízenými orgány jsou nově vzniklé okresní úřady (původně nazývané okresní hejtmanství). Obce řídí obecní výbor a představenstvo. Dne 7. února 1919 byl vydán zákon č. 76 Sb., který obecní zřízení novelizoval. Dle tohoto zákona se staly řádnými orgány obcí obecní zastupitelstvo (náhrada obecního výboru), obecní rada, starosta, náměstek (ve městech náměstci) a komise. Obecní zastupitelstvo volilo obecní radu, starostu a náměstka. Představitelé obce byli zvoleni na dobu 6 let (původně na 3 roky) a vykonávali činnost zdarma. Pouze starosta pobíral na základě rozhodnutí zastupitelstva určitý plat. Obce vykonávaly činnost samostatnou a přenesenou. Jako samostatná obec spravovaly obecní jmění a záležitosti vztahující se k obecnímu svazku – udílely domovská a měšťanská práva i čestná občanství. Dále se obce věnovaly bezpečnosti osob a jmění, udržovaly obecní cesty a mosty, dohlížely nad potravinami, staraly se o zdravotnické záležitosti, kontrolovaly stav čeledě a mravnost v obci. Obce také pečovaly o chudé a o dobročinné obecní ústavy, dohlížely nad stavebním řádem a vydávaly policejní povolení ke stavbám. V oblasti přenesené působnosti se staly pověřeným orgánem státní moci v záležitostech veřejné správy.

V letech 1850 – 1938 byl Pěčnov samostatnou obcí okresu Prachatice. V časovém období 1939 – 1940 byla obec přičleněna k okresu Písek, od 1. listopadu 1940 do 31. května 1942 k okresu Vodňany. Od 1. června 1942 až do skončení druhé světové války roku 1945 se stal Pěčnov opět součástí okresu Písek. Mezi lety 1945 – 1960 byl Pěčnov samostatnou obcí okresu Prachatice, v období 1961 – 1980 se stal částí obce Chlumany, od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 částí Vlachova Březí. Od 24. listopadu 1990 je Pěčnov znovu samostatnou obcí.